|
|
Výskyt a diverzita trypanosom obojživelníků
Poloprutská, Klára ; Votýpka, Jan (vedoucí práce) ; Brzoňová, Jana (oponent)
Rod Trypanosoma představuje známé bičíkovce z řádu Trypanosomatida a třídy Kinetoplastea, který zahrnuje přes 500 popsaných druhů parazitujících u všech tříd obratlovců. Nejznámějšími a ekonomicky i medicínsky nejvýznamnějšími jsou však savčí trypanosomy, speciálně lidské, které způsobují závažná onemocnění ve světě: spavou nemoc v Africe a Chagasovu chorobu v Latinské Americe. Trypanosomy lze však nalézt také v krvi ptáků, plazů, ryb a obojživelníků. A právě na trypanosomy obojživelníků, jejichž diverzita je překvapivě veliká, je zaměřena tato práce. Mnoho studií se však zaměřuje pouze na morfologický popis, který nemusí být vždy spolehlivý k určení druhu, a tím mohou být zkresleny informace např. o životním cyklu, prevalenci jednotlivých druhů nebo hostitelské specifitě. Tato práce poukazuje na některé nejasnosti, ale i na spolehlivější experimentální nebo v některých případech i molekulární důkazy zabývající se jednotlivými aspekty života trypanosom obojživelníků. Shrnuje také zástupce vodních i terestrických bezobratlých vektorů, z nichž jsou za dominantní považovány pijavice, přenášející trypanosomy ve vodním prostředí. Dále jsou pak známy některé druhy flebotomů, komárů a rodu Corethrella, kteří představují přenašeče terestrické. Klíčová slova: Trypanosoma, obojživelníci, žáby, diverzita,...
|
|
|
Larvální vývoj pipy malé (Pipa parva)
BERDYCHOVÁ, Lucie
Tato práce vznikla za účelem pozorování časových a morfologických aspektů larválního vývoje druhu pipy malé (Pipa parva). Přestože je tento druh zajímavý z hlediska jeho rozmnožování, a to konkrétně unikátním rozmnožovacím módem a parentální péčí, samotná dynamika larválního vývoje však nebyla u tohoto druhu dosud zkoumána. Tento fakt se tedy stal hlavním důvodem výběru pipy malé pro mou studii. Larvy byly chovány ve stejných podmínkách a rozděleny dle data narození do 4 krabiček. Sledováním dílčích aspektů vývoje bylo zjištěno, že jednotlivé larvy se vyvíjí pod kůží samice po dobu 24 dní a průměrně se z jedné snůšky vylíhne 19 larev. Dále, že larvy ihned po vykulení dosahují průměrné délky 14,1 mm a nacházejí se v 49. - 50. vývojové fázi. Začátku metamorfózy dosahují larvy průměrně v 82. den života a v tuto dobu měří v průměru 49,8 mm. Po metamorfóze dosahují jedinci průměrné velikosti 16,7 mm. Jedinci dokončují metamorfózu průměrně 100. den života. Statistickým testováním pak bylo zjištěno, že celkové množství chovaných larev nemá vliv na jejich počáteční velikost, nicméně ale ovlivňuje rychlost vývoje. Literární přehled byl tvořen pro rozmnožování a larvální vývoj žab. Tato práce by tedy mohla pomoci při chovu a odchovu jedinců pipy malé (Pipa parva).
|
|
|
Vztah recentní systematiky žab (Anura) a výzkumného úsilí
MRÁZKOVÁ, Nikola
S rozvojem molekulárních a genetických metod vznikají v posledních dekádách zmatky v klasifikačních systémech organismů. Vlivem odlišných metod se dnes nahlíží na život z jiné perspektivy, než tomu bylo v minulosti, a původní, zaběhnuté systémy se pod tímto revidováním místy značně mění. Následkem toho je čím dál obtížnější rozpoznat, které taxonomické změny vyvolává objektivně lepší poznání biodiverzity a které jsou pouze subjektivním názorem jednotlivých taxonomů. Výsledky ukazují signifikantní nárůst v počtu rodů ve sledovaných čeledích žab (Anura) mezi lety 2000 až 2017, přičemž nejvýznamnějším faktorem, odpovědným za tento nárůst diverzity na úrovni rodu, bylo prokázáno výzkumné úsilí taxonomů.
|
|
|
Ontogenetický vývoj kostry končetin u žab
Kocábková, Martina ; Roček, Zbyněk (vedoucí práce) ; Slípka, Jaroslav (oponent)
Ontogenetický vývoj kostry končetin u žab Bc. Martina Kocábková Abstrakt Ačkoli byla morfologie žab předmětem již několika studií, výsledky jsou často neúplné a matoucí. Existuje pouze několik detailních studií zabývající se morfologickou variabilitou v ontogenetickém vývoji žabích končetin a tyto výsledky jsou obtížně vzájemně srovnatelné. Proto jsem se rozhodla zmapovat některé rozmanitosti, se kterými se můžeme setkat v průběhu ontogeneze těchto elementů. Tato práce je založená na srovnávání ontogenetických sérií devíti druhů žab, které reprezentují základní lokomoční typy. Výsledky ukazují, že základní vývojový vzorec je podobný. Nicméně v detailech vývoje existují určité odlišnosti, spojené hlavně s vývojem karpu a tarzu.
|
|
|
Život u vody a ve vodě, pět environmentálních programů pro mateřské školy
KREJČOVÁ, Hana
Krejčová Hana 2014: Život u vody a ve vodě, pět environmentálních programů pro MŠ. Bakalářská práce. Pedagogická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 63 s. Obsahem bakalářské práce je praktické zpracování pěti environmentálních programů pro mateřské školy. Zastřešujícím tématem je život živočichů u vody a ve vodě. Vybrána byla tato témata: "Plži", "Hmyz", "Ryby", "Žáby", "Ještěrky a hadi". Bakalářská práce obsahuje vedle praktické části také část teoretickou, a to z oblasti pedagogiky a přírodovědy. Teoretické části jsou východiskem pro praktické zpracování všech aktivit obsažených v předložených programech. Bakalářská práce obsahuje i diskusi na téma vhodnosti formy a obsahu navržených environmentálních programů z hlediska zkušeností pedagogů MŠ. Respondenti byli osloveni formou on line dotazníku.
|
host ::
RSS.